Index fóra » Připomínky » kolonku pro pana Solného

Odesláno: 23.11.2008 [12:05]

Zdravím..možná by bylo od věci,udělat samostatmou kolonku pro pana Solného

Odesláno: 12.12.2008 [14:20]

Vážený pane Hradecký. I když jste mne před nedávnem označil za stálého oponenta těchto stránek, věřte, že to vždy bylo myšleno jen a jen v dobrém úmyslu s cílem pomoci dobré věci. Tak je tomu i tentokrát v případě sázeče brambor. Vzhledem k mému přání, aby tato škatule sloužila jen opravdovým kutilům a kovaným milovníkům PF ? strojům ( což Vy opravdu jste), navrhuji tyto úpravy: Za předpokladu, že oba vycházíme ze stejné myšlenky ? jednoduchosti, max. využití toho, co už máte vyrobeno dříve a z věcí a materiálu - co dům dá !! Proto se nezmiňuji o způsobu uchycení nářadí a jeho pohonu. Proto jiný způsob hrobkování je možno popsat někdy později. Každý to má jiné a to Vaše provedení úplně vyhovuje. Připomínkovat bych chtěl jen zamýšlené provedení dávkovacího válce se kterým souvisí umístění a provedení násypky. Po pečlivém zvážení Vašeho záměru si myslím, že vše nebude tak ořechové jak očekáváte. Dávkování nebude stejnoměrné ( vlivem nahromadění a příčení sadby v důsledku váhy sadby v zásobníku vzhledem k malému otvoru nad dávkovacím válcem ) a dávkování bude vynechávat. Taktéž dojde i k neúplnému plnění dávkovacích kapes ve válci a dojde pravděpodobně ke znehodnocování (stříhání ) sadby. Aby došlo k naplnění kapes, třeba zachovat : otvory ( kapsy ) ve válci musí být větší než kalibrovaný otvor v násypce než si představujete. Protože válec se otáčí a tím se stále nepříznivě zmenšuje za provozu i rozměr dostupnosti světlosti kapsy pro plnění vzhledem k otvoru násypky i časové podmínky k ustavení sadby ve válci nejsou příznivé. Vše je odvislé od pojezdové rychlosti. Myslím, že tomu lze zabránit těmito způsoby s ohledem, že něco už máte zhotovené. Otvory ve válci musí být větší, než otvor těsně pod násypkou, aby nedocházelo k pěchování sadby do dutin v důsledku váhy v násypce a nepředvídatelného rozměru a tvaru sadby. Otvory ve válci by neměly být kulaté, ale oválné ve směru jízdy, aby se dosáhla časová rezerva ( potřebný časový předstih ) k lepšímu náběhu a uhnízdění sadby ve válci. Pokud už nechcete válec upravovat, protože už je hotový zbývá ještě možnost zhotovit větší tvor ve dně násypky ( zase podélně ve směru jízdy, ale ne zase tak, aby se nesešly dvě hlízy sadby těsně za sebou nad otvorem dávkovacího válce. Dále bych věnoval pozornost celkovému provedení násypky. Jako kovaný zaměstnanec drah jistě víte, že do rozjetého vagonu se bezpečně naskočí pokud se rozběhnete a naskočíte vždy jen ve směru jízdy. Nikdy ne ze stojící pozice a kolmo ke směru jízdy. Tentýž fyzikální zákon platí i ve Vašem případě ( při plnění válce ). Nespoléhal bych proto na kolmé plnění samospádem i s ohledem na výše uvedené neg. jevy. Tvar násypky by volil tak, aby celková hmotnost náplně sadby byla mimo středy dávkovacích kapes. Přední stěna násypky ( ve směru jízdy) by měla být skoro kolmá a vnitřní hrana u spodního otvoru začínala shodně s přední hranou kapsy válce ustaveného v horní poloze. Zadní strana ? nejdůležitější ? podávací by měla být šikmá ( zachovat nejpříznivější sypný úhel !!!) s vnitřní hranou min. 1 cm pod koncem kapsy plnicího válce, aby hlíza byla postupně podélně vtahována a tím ukládána do určeného prostru. Na tvaru zbývajících stěn násypky už nezáleží. Veškeré ostré hrany na profilu kapes srazit ( zaoblit ), aby nevzniklo struhadlo !!! Tak by to mělo fungovat. Jinak si myslím, že máte zvolený nevhodný průměr válce. Spon sázení sadby po 15 cm je podle mne málo. Vždy se sázelo ve sponu 28 ? 30 cm. Záleží jen na Vás, jak se rozhodnete. Způsob, který jste popsal je starý a používal se při sázení jedno - kličkové řepy, kterou už nebylo třeba jednotit. Při použití volně sypkého semene by Vámi popsaný způsob pracoval bez problémů. To však neplatí při sázení brambor. Nevím, zda tyto připomínky upotřebíte, ale budu velmi rád, pokud se mi po sazení brambor někdy ozvete se svými zkušenostmi. Hodně zdaru přeje Solný Josef.

Odesláno: 15.12.2008 [07:27]

Zdravím pana Solného z Plzně a děkuji za posouzení i další rady jak dál pokračovat s načatým sazečem brambor "samodomo". Je to zatím ve větí míře ve stadiu úvah a na stránkách jsem to prezentoval jen jako možný návrh pro pána, který chce také něco takového stvořit. Samozřejmě jsem podotknul, že toto není zatím praxí odzkoušeno. Jinak jsem nebyl Vaším oponentem, naopak, rád si nechám poradit. Nejsem totiž žádný génius a rád posuzuji dle svého rozumu to, co už bylo stvořeno a jeho funkčnost v praxi a také si myslím, že není třeba ztrácet čas vymýšlením toho, co už někdo vymyslil i vyrobil. Vzhledem k našemu věku už se mi to jeví jako zbytečný přepych a ztráta času. Proto Vás zdravím a s nastávajícímí Svátky přeju zdraví, elán a dál šikovné ruce! Hradecký

Odesláno: 15.12.2008 [18:37]

babosed se tomu říká...jeto podobné jako sázení stromků v lese http://www.super-bazar.cz/image/98415.j...

Odesláno: 18.12.2008 [20:43]

Předkládám tímto kutilům další variantu technického provedení dávkovače pro sázení brambor s využitím PF, jak jsem slíbil. Tentokrát pomocí ROZETY ? dávkovacího kotouče, jehož funkce byla odzkoušena v praxi.!! Záměrně nepopisuji pohon postupně uveřejněných způsobů dávkování, protože toto hodlám popsat včetně vyhodnocení výhod a nevýhod jednotlivých způsobů včetně netradičního provedení způsobu hrobkování později. Předběžně, zatím se vždy jedná o samostatný pohon dávkovače bez závislosti na motorovém pohonu hnací jednotky. V tomto případě se jedná o rotující disk ( kovový kotouč ). Stačí použít snímatelné víko ze sudu patřičné velikosti uzavíraného patentní obručí, nanýtovat ho na vyřazený náboj spojkového kotouče kteréhokoliv automobilu ( nebo podobný náboj ) za použití hřídele (tažená kruhová ocel ) pro ložiska. Disk se otáčí soustředně kolem osy ve svislé rovině směřující ve směru jízdy. Disk tvoří zároveň jednu pohyblivou boční stěnu ( svislou ) budoucího zásobníku sadby. Proti ni je šikmá stěna zásobníku pod sypným úhlem ( skluzová ? dávkovací ). Na ostatních stěnách nezáleží. Na čelo dávkovacího kotouče jsou upevněny kapsy na průměru s ohledem odpovídajícímu sponu sázení a způsobu pohonu samotného kotouče. Jiný počet kapes, vzdálenost od sebe a roztečný průměr otáčení kapes bude specifický pro užitý způsob pohonu. Nejjednodušší pohon je 1 :1, čemuž odpovídá i nejmenší počet kapes, ale bude třeba využít většího rozměru kotouče. Na druhé straně při použití převodu, kotouč se otáčí pomaleji, kapes je možno využít ve větším počtu, budou se lépe a spolehlivěji plnit. Musí se však upravit převod pro otáčení kotouče na krok sázení sadby. Není to však žádný problém, jedná se jen o jednoduchý převod . Kapsy jsou zhotoveny ze svařovacího drátu prům. 4 mm o velikosti a tvaru použité sadby. Nesmí být přehnaně velké, aby nadbytečná hlíza sadby měla možnost opustit kapsu ještě v prostoru zásobníku !!! Přední stěna zásobníku musí končit v ose otáčení kotouče ? ve svislé rovině. V opačném případě musí mít násypka i šikmé dno spádově směrované k zadní stěně násypky ? do místa plnění kotouče. SAMOTNÁ FUNKCE: Kotouč při otáčení nabírá do kapes sadbu, za horní úvrati vypadává z kapes do vedení ( žlábek směřující buď do novodurové trubky, flexo hadice a pod.). Vše je nasměrováno do místa sázení. Pokud vlastníte zemědělskou usedlost, tím pádem větší plochy k osázení je možné zařízení jednoduše přizpůsobit pro sázení do dvou řádků současně. Je jen zapotřebí dávkovací kotouč vybavit kapsami i na druhé straně kotouče, přidat násypku i z druhé strany a upravit směrování dávkování i na druhé straně do druhého řádku. Pokud se rozhodnete hned pro dva řádky, je možné zhotovit společný zásobník, jehož středem bude procházet otáčející se jak výše popsané upravené kolo. Kolo však v obou případech musí nabírat sadbu v zadní části násypky do kapes ve výšce min. 1 cm pod vodorovnou osou dávkovacího kola . Je to jen zase jedna z možnosti technického řešení a inspirací pro účelné využití volného času. Příště zase sázení na jiný způsob určeno jen pro pokročilejší kutily. Hodně štěstí a ať se dílo podaří. Opravdu to funguje. Zdraví S. J.

Odesláno: 20.12.2008 [23:27]

Krásný dobrý večer. K inspiraci na dané téma nabízím jednu z dalších variant technického řešení dávkování bramborové sadby v mechanickém sázeči brambor k PF - tentokrát na principu PROFI ? SÁZEČE ( ,, nekonečný pás s kapsami ? ), který pracuje na principu korečkového dopravníku ( ve svislé poloze ). Celkový popis a zhotovení vychází zase ze zásady ( co dům dá ), ale nikomu to nebrání v použití jiných ? v tomto případě originálních profi dílů ( ,, kapes ? ? už hotových korečků včetně řetězu a řetězových kol), které jsou běžně k dostání v prodejnách ND pro zemědělské stroje. K tomu lze použít koženého ( i pryžového ) plochého pásu, který je veden mezi dvěma kladkami ( ve svislé poloze ) s možností jeho napínání. Pro menší pravděpodobnost spadnutí a prokluzování je možno použít i klínový řemen většího rozměru. V tomto případě je třeba použit klínové řemenice. Největší výhodu v praxi má použití Gallova řetězu z malého motocyklu. Možné je i z cestovního kola ( bicyklu ) včetně řetězových kol. Nabízí se tu velký sortiment jak doma i v obchodech s cyklo ? součástkami. V daném případě se použije pro horní část řetězové kolo od šlapadel, dole malá řetězka ( na počtu zubů nezáleží ) i s hřídelkou a celým nábojem pro snadnější budoucí uchycení. Ti, kteří se nebudou chtít později patlat se synchronizaci otáček dávkovače s ohledem na vzdálenost sadby od sebe použiji celou nábojku zadního kola včetně sady řetězových koleček horského kola. Výhoda použití řetězu je: 100 % vedení pásu po napnutí, nehrozí jeho prokluzování při zátěži, lze ho libovolně zkracovat, nebo prodlužovat při montáži s ohledem na stejnoměrné umístění korečků na řetězu vzhledem k předepsané vzdálenosti sázení a pojezdové rychlosti, snadná montáž těchto korečků na řetěz jen výměnou delších čepů v článku. Díky tomuto provedení koreček je schopen se volně sklápět do vedení v řádku za horní úvrati horního kola. SAMOTNÁ FUNKCE : Otáčivý pohyb je přiveden stejně jako v předchozích případech (ještě upřesním ) na spodní řetězku umístěnou POD násypkou. Lze zvolit libovolný tvar násypky, jen přední stěna musí být kolmá, kolem které se v blízkosti pohybuje svou vnitřní stranou řetěz, dno násypky je 1 cm nad max. průměrem spodního řetězového kola. Ve dně násypky je jen otvor pro bezpečné projetí korečků. Horní kolo doporučuji větší proto, že při zpáteční dráze řetěz jede mírně šikmo a tím uvolňuje místo pro náběh k zařízení pro směrování sadby. Není to však podmínka, klidně může být stejně velké, jako spodní. Hodláte ? li osazovat současně 2 řádky, je třeba zhotovit toto zařízení ještě jedno. Bude pracovat ve společné násypce, jen mezi řetězy v násypce bude umístěna částečná přepážka šířky maximální výšky korečku měřeno i s řetězem. Tak jak rychle přibývá majitelů motorových řetězových pil předpokládám, že u každého se už také najde vyřazená lišta s řetězem včetně hnacího pastorku. Pokud bruskou odstraníme ostří a vhodně umístíme korečky jak v počtu, tak v rozteči s ohledem na náhon pastorku řetězu, máme vystaráno. Zbývá jen násypka. Upevnit lištu na konstrukci není problém. Také napínání řetězu zůstává stejné jako u pily. Příště o netradičním sázení za použití zařízení určené jen pro
KUTILSKÉ ANTITALENTY.Tak zase jedna inspirace pro zimní období, ale návod, jak získat chuť do práce musí hledat každý u sebe !!! Jinak všem kutilům a milovníkům PF přeje krásné vánoce, hodně štěstí a zdraví v novém roce - SOLNÝ Josef.

Odesláno: 24.12.2008 [14:54]

Další inspirace na téma technického řešení sázeče brambor pro t. zv. uspěchané nefachčenky a kutilské antitalenty. Tentokrát pomocí dutého válce, který zároveň nahrazuje funkci zásobníku sadby. Pokud znovu vycházím z domácí nabídky, tak se nejlépe nabízí buben z vyřazené automatické pračky ( s ležatým bubnem s bočním plněním prádla ). Stačí jen vyřezat otvory v plášti těsně u dna bubnu. Počet tvorů a jejich rozteč se volí s ohledem na spon sázení a způsobu pohonu ( počet otáček bubnu k ujeté vzdálenosti v závislosti na spon sázení ). Buben je nerezový opatřený unášeči náplně, má dostatečný rantl kolem otvoru plnění, bránící vypadávání sadby. Máme k dispozici i hřídel s kompletním nábojem, s ložisky i řemenicí včetně držáků pro uchycení na konstrukci. Pro hnací kolo lze využit i řemenici el. motoru. Zbývá jen spočítat konečný průměr hnacího kola vyhovující výše uvedeným podmínkám. V tom nevidím žádný problém. Podmínkou je upevnit buben v mírně šikmé poloze, aby sadba se promíchávala nad otvory u dna jako v míchačce na beton. Sadbu je třeba směřovat do míst, kde ji potřebujeme. Tento způsob je vhodný jen pro sázení na krátké vzdálenosti ( zahrady a pod. ).O způsobu pohonu dříve uvedených řešení a hrobkování příště !! Příjemné Vánoce přeje S. J.

Odesláno: 26.12.2008 [14:22]

pane Solný,jak zabráníte aby se nezasekly dvě nebo tři brambory v díře??? Tohle už tady bylo,ale nefunguje to!!!lepší je to z těmi korečky...mohl by každý splakat nad vejdělkem,až by po třech nedělích měl jen hrobky nebo sem tam někde se to zazelenalo!!?To už je jednoduší sedět a házet do válce ručně z přepravky v pravidelném rytmu...vše jinak je OK,převody otáčky,ale buben z dírama né!!!zdrávím a hezký zbytek svátků Marttes

Odesláno: 27.12.2008 [16:45]

Reaguji tímto na dotaz ( p. Marttes ze dne 26.12. 2008 /14:22/. Jak zabráním, aby se nezasekly dvě, nebo tři brambory v díře ?? Vážený ! Vzhledem k tomu, že jste byl rychlejší a hlavně uvažující, než jsem stačil osobně vyhodnotit výhody a nevýhody výše uvedených řešení s ohledem na pohon a způsob hrobkování (chtěl jsem ještě nabídnout dávkování pomocí kulisy ovládané vačkou ), máte mít mou odpověď už nyní. Nikdy jsem neuvedl na těchto stránkách něco, co jsem osobně neprožil, nebo si neohmatal. Nikdy nic nefunguje bezchybně, vždy je založeno na určitém kompromisu, stále je co vylepšovat, hlavně po prvním použití. Nevím, zda jste byl autorem toho Vašeho nefunkčního výrobku, nebo jen takto polemizujete. V našem případě bylo použito bubnu ROMO FULNEK a museli jsme řešit spíše nadměrné dávkování vlivem otvorů z před a za otvorem nad skluzem do řádků. Na to se však neptáte. I to jsme úspěšně vyřešili. Ve Vašem případě předpokládám tyto chyby: 1.velký sklon bubnu v příčném směru ( velký tlak na dno bubnu ). 2.Zbytečně velké otáčky bubnu. Velká odstředivá síla převážně podporuje tyto nežádoucí efekty. 3. Sadba musí být neustále v pohybu ( díky unášečům v bubnu musí padat dolů a nesmí být t. zv. přilepená. 4. Tento efekt musí být řešen vhodným místem k opuštění sadby z bubnu. Nikdy nebývá ve spodní úrovni bubnu, ale je posunut od svislé osy bubnu. 4. Přehnaná náplň sadby, kdy velká váha hlavně způsobí Vámi popsané problémy. 5. Nakonec hlavní problém vidím v nevhodném provedení tvaru a velikosti dávkovacích otvorů. Otvory musí být oválné (nejužší míra přiměřená sadbě ), hrany otvorů musí být vyklepány ( falcem ven podobným způsobem, jako originální dírky v bubnu), navíc tyto hrany nesmějí tvořit kužel. Nikdo mi nenamluví, že do malé díry se vecpou dvě až tři sadbové hlízy, navíc když jsou v neustálém pohybu. Co potom sázeč popsaný p. Hradeckým, kdy jeho sadba je v násypce v klidu ?? Na nespolehlivost tohoto dávkování jsem také sám upozornil.. To se stává jen v případě velkých otvorů. Máte-li přesto obavy ze zaseknutí více hlíz , doporučuji v čele bubnu nad každým otvorem ve výšce o něco vyšší, než je rozměr sadby usadit čepy ( kulatina o prům. 8 mm do délky poloviny otvoru ), které zabrání přibližování sadby k sobě. Protože je to nejméně vhodný způsob sazení (malá zásoba sadby i když se dá doplnit boční násypkou pro průběžné plnění, špatná kontrola její množství ), proto jsem tomuto způsobu věnoval menší pozornost. Vím, že každý kutilský antitalent,kterým toto řešení bylo nabídnuto pro svou jednoduchost, raději vrazí manželce do rukou koš se sadbou a pomocí zbytku rodiny budou ručně sázet na vzdálenost vlastní stopy do brázdy hned za pluhem, jak tomu bylo za dob našich babiček. Ani Vám nic nebrání ( pokud to budete stihat ) z přepravky v sedě házet ručně do brázdy s plošinky, kterou taktéž musíte vyrobit. Jde jen o to, co je pro Vás jednodušší. Současný trend tomu plně nasvědčuje. Také já zdravím S. J.

Odesláno: 27.12.2008 [19:36]

No,já osobně mám sazeč za TK 14 origoš,ale logicky mě z vašeho prvního příspěvku vyplynulo,že to nemůže fungovat..až teď kdy jste to vysvětlil,tak trochu věřím,že by to mohlo jít.Ale ruku na srdce p.Solný...jak docílíte poměrně stejnou sadbu,jak docílíte nízkých otáček bubnu,jestli tedy bude použita Pf 62 na jedničku pojezd..nízké otáčky bubnu rovná se spon brambor daleko od sebe,protože pf jede na jedničku dost rychle..samo sebou že bych ten buben neměl narvanej sadbou,ale i když jich tam bude míň o to se mě nelíbí ty kolíčky kdy hlíza (i když pomalu),než se dostane do země utrží takových ran!!!nene..tudy cesta nevede..to je špatný sazeč i když ho budete upravovat sebevíc,bude pořád špatnej ať tam budou díry oválné nebo kulaté ať je místo k vypouštění kdekoli, jen všude budou vychytávky a bude to polepeno jak vlaštovčí hnízdo,tu svár tu šroubek tu kus dřívka..ten první nápad je o mnoho lepší co jste napsal ze dne 20.12.2008..zdravím Marttes

Odesláno: 27.12.2008 [19:56]

http://loskutak.nova.cz/ stačí napsat do vyhledávače na loskutákovi... sazeč brambor

http://etext.czu.cz/php/skripta/objekt.... />

http://vaclavcermak.blog.cz


Toto bych viděl jako realné na pf 62

Odesláno: 10.01.2009 [17:58]

Chtěl bych tímto navázat a ukončit nabízené inspirace na kompletaci strojního sázeče brambor při výrobě svépomocí a způsobem CO DŮM DÁ ! Předesílám a upozorňuji, že nabídka je věnována jen pro opravdové kutily, kteří už něco vyrobili, nebo hodlají vyrobit. Jsou schopni a ochotni některé věci samostatně dořešit, vyrobit a ne jen o tom polemizovat. K tomu by pak sloužila jiná kategorie tohoto fóra. Proto záměrně využívám této odnože fóra, která vznikla jen zcela náhodně ( úsměvně ) z popudu jednoho vtipálka. Já se jen snažím o její účelné využití když už existuje s vědomím, že bude využívána v minimálním rozsahu a doufám JEN těmi, kteří hledají uspokojení ve vlastní seberealizaci a takových je už zatraceně velmi málo. Znovu upozorňuji, že vše je řešeno na úkor nějakého kompromisu. Co se někomu bude líbit a vyhovovat, druhý to zavrhne s ohledem na své stávající podmínky, které má každý jiné ( pohodlí, velikost pozemku, využití a uskladnění už dříve pořízeného nářadí, zhotoveného upínacího a tažného zařízení, výrobní a materiálové možnosti, omezené manévrovací možnosti na pozemku a pod.). Co se týká mne, rozhodl bych se pro dávkování pomocí korečků na řetězu už jen proto, že aniž by o tom věděl, stejného funkčního principu využívá i výrobce orig. sázečů, což potvrdil ke své spokojenosti i účastník tohoto fóra, který ho taktéž vlastní, a to pan Marttez. Ten mi také dodatečně nabídnul i video o samotné činnosti tohoto zařízení u jednoho šikovného kutila. Za to mu moc děkuji. Přesto, že dotyčný pravděpodobně věrně zkopíroval systém originálního výrobce, měl by pár připomínek a dotazů, o které by se s vámi rád podělil i k jiným výrobkům z jeho dílny.( později viz. Připomínky kol. p. S. II. ). Každý dle svých možností ( PF, či 2 X 4 ) se jistě rozhodne, zda zařízení bude tlačit ( klasicky, nebo s přeložením klečí na přední masku ), táhnout, ( tříbodové uchycení pro nesení), zda k tomu přizpůsobí stávající zařízení, nebo upevní na tažné oje pojezdového vozíku a pod. Zde se fantazii meze nekladou. Pokud se nikdo před tím nezabýval s protizávažím při použití jiného nářadí, nemusí to řešit ani nyní, protože otáčet a doplňovat zásobník lze na souvrati a to pomyslně s prázdným zásobníkem. Pokud bude zařízení nesené ( pod klečemi ), nenabude ani obávaná celková délka zařízení. Jinak celé zařízení všech typů tvoří jeden celek včetně hnacího kola ( nebo dvou ) kopírující terén v meziřádku sázení pohánějící dříve popsaným způsobem řetěz dávkovače. Celé zařízení včetně zásobníku je upevněno na TELESKOPICKÉM NOSNÍKU ( nejlépe jekl v jeklu ), proto není třeba řešit aretaci přímého směru. Hnací kolo je tlačeno do hlíny vlastní váhou zařízení ve vodítku přivařeném k držáku vaši použité konstrukce. Před vyústěním skluzu dávkovače vytváří mělkou brázdu vámi vyrobena radlička, která musí být výškově nastavitelná ve tvaru ÚZKÉHO šípového pluhu, jejíž boční strany musí být dostatečně vysoké a délka min 10 cm za skluz sadby. Jinak by došlo k nežádoucímu zaplnění hlínou sadící rýhy ještě před umístěním sadby v brázdě. Tento prostor je omezen následně dvěma ve smyku rotujícími disky, které mají za úkol omezit prostor sázení a definitivní zakrytí sadby ( hrobkováním ). Ocelové disky mají tvar mísy otáčejících se soustředně na směrově stavitelných osách. Není je problém vyrobit ( je možné i použití ze starých diskových podmítačů ). Disky se otáčejí a uzavírají prostor hned za ústím skluzu. Musí se otáčet nezávisle na sobě, na hřídeli montované vydutím ven ( na obou stranách ). Hřídelky umístit tak, aby přední části ( ve směru jízdy ) byly rozevřené ( smykují ) a tím vytvářejí hrobek. Tvar a velikost hrobku závisí na vzájemné vzdálenosti disků od sebe, velikosti a jejich rozevření. Disky jsou taženy kyvně uloženým plocháčem s výškovým dorazem z důvodu nadzvednutí při otáčení. K hrobkování je možno využít i orig. hrobkovacího zařízení ( radliček ), kteří už je mnozí doma vlastní. Pokud se použije dvou hnacích kol, musíme řešit také uchycení konstrukce s možností naklápění zařízení do stran za účelem boční nerovnosti terénu. Výškový rozdíl terénu ve směru pojezdu řeší automaticky už teleskopický nosník s omezovacími dorazy. VÝHODY TLAČENÍ : neomezený prostor pro výrobu zásobníku, přerušení sázecího cyklu se řeší jen nadzvednutím předku pomocí klečí bez dalšího zařízení, naskýtá se možnost současného využití tažného zařízení pro další zapojení jiného zařízení ( obslužného vozíku, valníku apod.). NEVÝHODY: nemáme kontrolu činnosti v násypce, kvalitu přední rýhy pro sázení, o násypku se prodlouží i celková délka soupravy, hůře se stroj udržuje v přímém směru roviny brázdy. Navíc je třeba vyřešit nové uchycení zařízení i s ohledem na startování řemenem. Jednu z nevýhod při tažení za PF považuji složitější umístění násypky v prostoru klečí. Pokud jste pochopili, proč stále dávám přednost nízkým, úzkým a ležatým zásobníkům před úzkými a stojatými při stejném objemu ( viz. Připomínky ), pak je po problému. Problém nastává pro méně fysicky zdatné jedince při otáčení.To lze vyřešit protizávažím umístěným v přední části ( přestavitelné, které lze vhodně využít i v případě použití jiného nářadí ). Předností zadního použití znásobuje výborná kontrola procesu v zásobníku, lepší vedení stroje v přímém směru sázení ( hlavně za použití hrobkovacích disků, což v případě radliček tak zaručeně není ). Tak jsme vyřešili, jak brambory dostat do země, možná příště, jak je dostaneme ze země , doufám, že ne předčasně k vůli hladu. Hodně elánu a kutilského štěstí v novém roce přeje S. J.

Odesláno: 26.01.2009 [16:35]

Tak brambory máme v zemi, už se zelenají a my je musíme ochránit postřikem.
Při výrobě postřikovače nejlépe dle předlohy pana Čermáka nemá nikdo co pokazit, ba dokonce je zde možnost některé věci vylepšit. Veškeré úvahy, které předkládám se vztahují k aplikaci na PF ku. Na rozdíl od systému VARI se nemusíme zabývat výrobou nových pojezdových kol jako on za účelem zvýšení světlosti nad terénem. Vzhledem k tomu, že pneumatiky kol mají přece jen svou šířku ( v náš neprospěch ) doporučuji v blízkosti před kola umístit na držák potrubí pro trysky aspoň trubku ve svislé rovině ve funkci rozhrňovače bramborové nati, která by bránila v poškození nati v řádku v případě vzrostlejšího obrostu. Taktéž je možné použití obou jmenovaných a navrhovaných typů čerpadel včetně lamelového. Doporučuji použití zubového ( popř. lamelového) čerpadla pro jejich malé rozměry, schopnost dodat velký tlak při malé potřebě kapaliny. Jeho VELKOU nevýhodou však je, že dávkovací ozubení musí mít jen minimální potřebnou boční vůli ( při větší vůli nedává tlak, při malé vůli se zadírá ), protože postřikový roztok nemaže . Navíc je ho problém udržet v provozuschopném stavu pro příští sezónu ( proto nutno zalít olejem ). Pohon čerpadla se provede pomocí vhodného převodu ( řemenic, nebo řetězových kol ) z náhonové hřídele převodovky pod klečemi. K samotné nádrži pro roztok k postřiku nemám připomínek, nezáleží na uchycení, ani na tvaru. Každý si zvolí co mu dům dá. Jen upozorňuji, že dno nádrže by mělo být v úrovni čerpadla z důvodu jeho zavodnění ( čerpadlo není samonasávací ). Samotné provedení postřikových trubek by řešil takto. Hlavní držák pro postřikovou trubku by byl uchycený točně ( v objímce pro pozdější směrování trysek ) k výškově stavitelné konsoli uchycené k držáku pro kleče na přední masce. Kloubové dělení trubky pro trysky by ponechal pro potřeby přepravy v původním provedení pro případné pootočení v objímce držáku ramen do svislé polohy, aby bylo možné stříkat i ovocné stěny ve svislé poloze trysek, na chmelnici, vinohradu a pod. Dal by ji i jinou funkci. Použil bych ji zároveň místo hadic, trysky by navařil v potřebné rozteči přímo na ni, popřípadě některé střídavě na krátká prodloužení směrované tak, aby bylo možné stříkat i bramborovou nať zespodu ( pod list ). Tím by odpadla zbytečná spleť hadic. Hadici bych použil jen na přemostění kloubů pro sklápění. Co se týká samotného propojení , vsadil bych na každou větev uzavírací kulový ventil pro případ stříkání jen půlkou, pro případ postřiku kolem plotu oploceného pozemku. Na odbočce před hlavním rozvodem na potrubí za čerpadlem by umístil další ventil se závitem pro napojení hadice pro individuální stříkání stromů a pod. Cítím povinnost se však zmínit o hlavní výtlačné trase z čerpadla do trubky s tryskami, protože zde v jeho případě došlo k PORUŠENÍ BEZPEČNOSTI a vzniklo NEBEZPEČÍ PORANĚNÍ OČÍ OBSLUHY CHEMICKÝM ROZTOKEM v případě vyskočení hadice v případě nechtěného přetlakováni, nebo při nevhodném použití hadice. Souhlasím s použitím trojcestného ventilu, který má své opodstatnění, využití i logické zdůvodnění. Protože vím, že většina si vsadí i ventile na jednotlivé půlky postřikové trubky a tyto mohou náhodně zůstat oba zavřené, apeluji na VSAZENÍ POJISTNÉHO VENTILU DO POTRUBÍ PŘED ZMÍŇOVANÝ TROJCESTNÝ VENTIL s přepadem do zásobní nádrže. NA ODBOČCE PŘED POJISTNÝM VENTILEM NIKDY NESMÍ BÝT ŽÁDNÝ VENTIL. Zubové čerpadlo je schopné vždycky vyvodit větší tlak, než snesou vaše hadice, nebo spony na nich. Ruku na srdce, kdo použije při postřiku předepsaný ochranný štít, kdo vám poskytne na poli rychlou pomoc ? ? Použití a jeho vhodné seřízení je nutností hlavně v případě, použije li se čerpadlo většího výkonu, než stačí přenést trysky. Vhodným seřízením pružiny ovlivníme strukturu rozstřiku, protože velký tlak způsobí jen mlhu ( což není žádoucí ), protože díky větru stříkáme sousedovi. Zpětný tok z pojišťáku promíchává obsah v nádrži, což oceníme při přihnojování postřikem s tekutým hnojivem. Za nepoškozený zrak to přece stojí ! To je hlavní věc na kterou jsem v tuto chvíli chtěl upozornit, protože jsem se osobně setkal s mladým člověkem v nemocnici, kterému se tak stalo a má následky dodnes. Příště zamýšlení nad shrabovačkou píce s využitím i pro shrabování posekané bramborové nati mezi řádky s použitím PF taktéž na základě předlohy dílny pana Čermáka. Tak ať se vám daří, ale vždy bezpečně a s rozvahou.
Zdraví S. J.

Odesláno: 27.01.2009 [17:34]

fotogalerie číslo 10


ten si půjčí baterku z auta a je vysmátej

Odesláno: 05.02.2009 [17:29]

fotogalerie číslo 10 a všecko se uděla samo že ty vole


ten si půjčí baterku z auta a je vysmátej

Odesláno: 05.02.2009 [18:10]

si říkej tátovi vole hrdino anonymní

Odesláno: 26.02.2010 [19:03]

Indukční cívka od A-Z